Staré mapy online: jak najít svůj dům
Na starých mapách uvidíte, jestli váš dům stál už kolem roku 1830, jestli byl zděný, nebo dřevěný, a jak se kolem něj měnila ves. Většina map je zdarma online. Ukážu to na vsi Lniště u Trhových Svinů, kde jsem bádal pro vlastní statek.
Staré mapy online: přehled
| Mapa | Kdy | Co ukáže | Kde |
|---|---|---|---|
| stabilní katastr (císařské otisky) | kolem 1830 | každý dům a pole, zděné a dřevěné budovy | Archiv ČÚZK |
| indikační skica | kolem 1830 | totéž, u parcel jméno držitele a číslo domu | Archiv ČÚZK |
| vojenská mapování | 1764–1768, 1836–1852, 1876–1880 | ves, cesty, mlýny, kapličky | Geolab, Archiv ČÚZK |
| pozemkový katastr | 1900–1950 | parcely po sto letech změn | Archiv ČÚZK |
| letecké snímky | od 1938, celé Česko v 50. letech | skutečný vzhled vsi a polí | Archiv ČÚZK |
Všechny tyhle mapy si prohlédnete zdarma a bez registrace.
1. Najděte dům na dnešní mapě
Nejrychleji to jde v mapě na tomto webu. Zadáte adresu, přepnete na letecký snímek z 50. let a stabilní katastr otevřete jedním klikem na stejném místě. Kdo chce postup v archivu krok za krokem, čte dál.
Začněte v Nahlížení do katastru nemovitostí. Podle adresy najdete dům, jeho parcelu a katastrální území. Číslo parcely si poznamenejte.
V Archivu ČÚZK pak vyhledejte stejné katastrální území. Staré mapy jsou vedené podle něj, ne podle dnešní obce. Katastrální území se často jmenuje jako ves, i když ta dnes patří pod větší obec.
2. Stabilní katastr: ves kolem roku 1830
Stabilní katastr je nejpodrobnější stará mapa. Zeměměřiči ho v Čechách kreslili v letech 1826–1843 a zakreslili každý dům, dvůr, zahradu a pole. Barevným kopiím, které šly do Vídně, se říká císařské otisky. Dnes jsou v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru a online v Archivu ČÚZK.

Jak mapu číst (legenda)
- Růžové budovy byly zděné, žluté dřevěné.
- Černá čísla patří stavebním parcelám, tedy domům a dvorům. Červená čísla patří polím, loukám a lesům.
- Zahrady jsou tmavě zelené se stromky, louky světle zelené, lesy šedé se značkou stromu.
- Cesty jsou šedohnědé, potoky a rybníky modré.
Číslo parcely není číslo domu. Které číslo domu na parcele stálo, ukáže indikační skica ze stejné doby. Měřiči do ní psali i jméno držitele. V mnoha obcích se čísla stavebních parcel od té doby nezměnila. Porovnejte s dnešní mapou i tvar parcely a její sousedy.
3. Vojenské mapy: ves v krajině
Rakouská armáda mapovala zemi třikrát. První mapování je kreslené od oka, druhé a třetí už přesně. Dům na nich nenajdete tak podrobně jako v katastru. Uvidíte ale cesty, mlýny, kapličky a to, jak ves seděla v krajině.

Vojenské mapy si prohlédnete na Geolabu Univerzity J. E. Purkyně. Třetí mapování je i v Archivu ČÚZK.
4. Staré letecké snímky: jak ves opravdu vypadala
Nejstarší letecké snímky jsou z roku 1938. V 50. letech nafotila armáda celé Česko a ze snímků vznikla historická ortofotomapa. Uvidíte na ní, kde stály stodoly a chlévy, které dnes už nejsou.


Snímky z dalších let najdete v Archivu ČÚZK, některé i na Mapy.com. Prohlížet je smíte zdarma. Když chcete snímek zveřejnit, musíte si soubor objednat u ČÚZK.
5. Pozemkový katastr: most k dnešku
Mapy pozemkového katastru z let 1900–1950 vycházejí ze stabilního katastru, ale zachycují pozdější stav. Často mají ještě stará čísla parcel a zároveň sedí na dnešní mapu. Pomůžou, když dům ze stabilního katastru nedokážete spojit s dnešní parcelou.
Na co si dát pozor
- Dům mohl být přestavěn na stejném místě. Budova na mapě z roku 1830 nemusí být ta, která stojí dnes. Stáří zdí mapa neprokáže.
- Čísla popisná se v 19. století měnila. Dnešní čp. 30 mohlo mít dřív jiné číslo.
- Hranice katastrů se posouvaly a některé obce se slučovaly. Když ves nenajdete, zkuste sousední katastr.
- Stabilní a pozemkový katastr smíte zveřejnit s uvedením zdroje. Indikační skici patří Národnímu archivu a ke zveřejnění potřebujete jeho souhlas.
Mapa je jen začátek. Kdo v domě žil a komu patřil, zjistíte z matrik, sčítání lidu a gruntovních knih. Postup popisuji v návodu, jak zjistit historii domu.
Další mapy Lniště, od rukopisné mapy panství po dnešek, najdete na historie.malystatek.cz.